t e r a s y

t e r a s y

Foto: Royal Botania

Doma a přitom venku

Venkovní terasa, ať vybíhající z domu na zahradu, nebo vybudovaná v patře domu, je za pěkného počasí tím nejpříjemnějším místem k odpočinku, dětským hrám, posezení s rodinou či přáteli. Používá se na ni celá řada materiálů – keramická dlažba, přírodní kámen, vymývaný beton, dřevo, v poslední době se objevují i materiály na bázi PVC. Terasa vyprojektovaná na domě vyžaduje náročnější skladbu, protože musí být perfektně odizolovaná, aby přes ni nezatékalo dovnitř. Izolačních systémů je na trhu dostatek a když se pečlivě dodrží výrobcem předepsaný technologický postup, může v patře domu vzniknout i trávník nebo zahrada.

Teplé dřevo

Přírodní dřevo se v posledních letech navrací nejen na podlahy interiérů, ale velmi oblíbené je i na venkovních terasách. Harmonicky zapadá do kompozice zahrady, je teplé a příjemné i pro bosou nohu. Podkladní konstrukci tvoří trámky připevněné na stabilních podpěrách, prostor mezi nimi je vhodné vyplnit štěrkopískem, kamínky apod. Povrch terasy by měl být alespoň 15 cm nad zemí, aby dřevo mohlo dýchat a nevhlho. Nášlapnou vrstvu tvoří prkna nebo kazety z tropických i evropských dřevin, hladké i drážkované, často již opatřené spojovacími systémy (pero-drážka, klipové spoje, drážky, do nichž se skryjí spojovací prvky, spony). Tropické dřevo je „mastnější“ a tvrdší, to znamená i odolnější než domácí dřeviny. V nabídce odborných firem najdeme drahý teak i levnější bangkirai. (Obsahuje tanin, který může být ze dřeva mírně vyplavován deštěm a může způsobit barevné skvrny na omítce, cihlách a jiných stavebních materiálech. Proto musí být stékající voda z terasy na domě odváděna okapem, dešťovým žlabem apod.) Evropské dřeviny určené na terasy se upravují tlakovou impregnací nebo působením tepla, někdy také ošetřují bezbarvým nebo barevně pigmentovaným olejem, který působí proti šednutí, odpuzuje vodu a nečistoty. Tyto úpravy dovolují použít na venkovní terasu i smrk, břízu, borovici. Při montáži je důležité zachovat několikamilimetrové mezery mezi jednotlivými prvky, kudy může odtékat voda, a mírný spád směrem od domu. V kontaktu se dřevem by neměly být konstrukce podléhající korozi, která může způsobit tmavé skvrny. Proto se doporučují také spojovací prvky pouze z nerezové oceli.

Foto: Osmo

Dlaždice

Foto: Reichenberg-Weis

Jako každý materiál, má i dlažba na venkovní terase své výhody a nevýhody. K výhodám patří stálost, odolnost a snadná údržba, k nevýhodám často kluzkost za mokra. K venkovnímu použití jsou určeny nenasákavé a tedy mrazuvzdorné dlažby, na kterých se ovšem za deště tvoří kluzká vrstva vody nebo v zimě ledu. Porézní materiál, jako třeba pískovec, sice za mokra neklouže, ale zase se hůře čistí. Terasy nad vytápěnými místnostmi musí být opatřeny tepelně izolační vrstvou a hydroizolací, dlažby na rostlém podkladu žádnou izolaci nepotřebují. Cech obkladačů radí, jak postupovat při obkládání terasy na domě:

U staticky vyhovující nosné konstrukce nebo původní dlažby se zkontroluje spád, který musí být minimálně – 2 %. Pokud spád nedostačuje, vytvoří se vyrovnávací hmotou. Je třeba respektovat dilatace konstrukce a určit dilatační spáry dlažby. Nutné jsou na všech spojích dlažby se stěnou a na větších plochách, mají být široké alespoň jeden centimetr. Trvale pružné spáry musí procházet až k podkladu, jinak by byl obklad na maltovém loži silně napínán jako tuhá deska a obklad by se mohl při větším roztažení vlivem teplot vyboulit. Na vnější hrany terasy se flexibilní lepicí hmotou přilepí ukončovací profily, nebo se použijí speciální ukončovací dlaždice. Na vyrovnaný podklad se nanese stěrková hydroizolace nebo položí izolační fólie. Hydroizolace musí být odborně provedena a vytažena nejméně o 15 cm výše na všech sousedních částech stavby, i pod dveřmi. Práh dveří by měl rovněž ležet výše než spádový potěr. Mezi hydroizolaci a dlaždice je možné použít ještě drenážní fólii s betonovým potěrem, která urychluje odvádění vody prosáklé spárami. Na takto připravený podklad se lepí keramické dlaždice flexibilní lepicí hmotou, kombinovanou metodou nanášení lepidla. Nakonec se uzavřou spáry flexibilní spárovací hmotou a konstrukce zábradlí se uchytí ze spodní strany konstrukce terasy, aby se omezila možnost průniku vody. Důležité je používat stěrky a ostatní materiály určené pro exteriér a neuspěchat obkládání terasy, pokud ještě není vyzrálý beton v konstrukci.