Podlahy a interiér číslo březen / duben 2004

obsah

Trendy

str. 6    Dřevěné a laminátové podlahy v roce 2004

           Novinky představené na veletrhu Domotex Hannover

str. 10  Inspirace Afrikou - koberce

str. 12 Nové kolekce českých keramiček

str. 14 Linorado, plovoucí linoleum

Fakta

str. 16 Reálné náklady na topení

Redakční beseda

str. 20 O různých dekorativních úpravách stěn

str. 24 Nové normy pro dřevěné podlahoviny (1)

Materiály

str. 28 Dřevěné podlahy z Bavorska

str. 31 Flotex: krytina s výbornými vlastnostmi a levnou údržbou

str. 32 Komprimované ohýbací dřevo v interiéru

str. 34 Další zjednodušení pokládky

str. 36 Nevšední dřeviny, strukturované lamináty

str. 38 Podlahy Haro se zkosenou hranou

Povrchová úprava

str. 40 Atypické dřevěné obklady

str. 42 Pro jistou chůzi na dlaždicích

Úspory

str. 44 Světlo v interiéru (2)

Údržba

str. 48 Ošetřování a čištění elastických podlahovin z PVC a CV

Stavba a rekonstrukce

str. 50 Vodivé podlahové konstrukce

str. 52 Fasádní desky Cetris na průmyslových a bytových komplexech

str. 54 Renovace starých dřevěných parket

Realizace

str. 58 Nový domov pro seniory z Hodonína

str. 60 Cech obkladačů

str. 62 Cech podlahářů

str. 64 Drobničky

str. 66 Adresář

Nové normy pro dřevěné podlahoviny

(1) Parketové vlysy z rostlého dřeva
Ing. Marek Polášek, PhD., Doc. Ing. Josef Polášek,

PhD.

Zkušebna stavebně truhlářských výrobků Zlín

Jak jsme vás již informovali, v červenci minulého roku
přejala ČR evropské normy pro dřevěné podlahoviny. Tyto
normy vstoupily v platnost v anglickém jazyce. Nyní jsou již
dokončeny jejich překlady a v současné době vycházejí také
v češtině. Vzhledem k tomu, že přinášejí mnoho nového, jistě

nebude bez zajímavosti do nich stručně nahlédnout.

Nová filozofie norem
Pro českého uživatele normy má tato změna významný dopad.
Nové evropské normy nahradily předchozí ČSN, které
v některých případech sloužily i několik desetiletí. Za tak
dlouhou dobu přešly mnohým uživatelům "pod kůži", a proto
budou některé přístupy nových norem působit neobvykle.
Především norma (zejména výrobková) již není jakýmsi
zákoníkem, který by sledoval všechny aspekty související
s výrobkem. Naopak, v normě jsou uvedeny pouze
nejzákladnější požadavky na výrobek z hlediska geometrického
tvaru, rozměrů a tolerancí, třídění, případně dalších
vlastností. Další související záležitosti (zkušební postupy,
vlastnosti řeziva pro výrobu, terminologie apod.) jsou
uvedeny formou odkazů a citací. Výhodou tohoto systému je,
že v případě potřeby lze modifikovat konkrétní dílčí
záležitosti (například upravit zkušební postup) bez nutnosti
revidovat všechny normy, v nichž je tento postup použit. Na
druhé straně to může zpočátku působit drobné potíže
uživatelům, kteří jsou zvyklí mít všechny tyto věci

pohromadě v jedné normě.

Nové výrobky
Evropské normy se vztahují k výrobkům u nás běžným
a rozšířeným, ale také k podlahovinám, s nimiž se (zatím) na
trhu běžně nesetkáváme. K těm prvním bezesporu patří
parketové vlysy, mozaikové parkety, lamparkety nebo dílce
z listnatého dřeva. Naproti tomu parketové bloky, spojované
dílce nebo zvláštní druhy lamparket (maxi lamparketa,
kobercová parketa) nepatří k běžnému sortimentu na trhu. Zde
bychom rádi upozornili, že tvorba norem není proces
s jednoznačným koncem. Vše kolem nás se vyvíjí a vyvíjí se
i český jazyk. Proto pokud se domníváte, že některé části
normy mohly být formulovány přesněji nebo některá
pojmenování mají svůj nový ekvivalent, můžete se kdykoli
obrátit na zpracovatele normy nebo Český normalizační
institut. Při příští revizi normy mohou být vaše připomínky
zapracovány. Více o technických norách se dozvíte v minulých
číslech našeho časopisu (například Technické normy, Evropa

a my, leden-únor 2004).

Nový systém třídění
Jistě není sporu o tom, že třídění dřevěných podlahovin
podle vzhledu patří k nejdůležitějším faktorům určujícím
nejen prodejnost podlahoviny, ale také procento výtěžnosti
suroviny při výrobě a ekonomickou rentabilitu výrobce.
Koncipovat normalizované třídy vzhledu podlahovin pro celou
Evropu jistě nebylo jednoduché, neboť třídy vzhledu
preferované v jednotlivých zemích nebo regionech jsou dány
tradicí, dostupností kvalitní suroviny a dokonce módními
vlivy. Nové evropské normy přinášejí velmi neotřelý přístup.
Klasické definování tříd zůstalo zachováno, je opět založeno
na vizuálním posouzení. Pozitivním trendem bezesporu je, že
se již nehovoří o vadách dřeva, ale o jeho vlastnostech.
Rozšířením tohoto pohledu lze jistě dosáhnout přirozenějšího
vnímání dřeva jako materiálu s danými vlastnostmi a snížení
počtu reklamací právě vzhledových (a tedy nevyhnutelných)

odchylek dřeva.
Novinkou je označení jednotlivých tříd. Od slovního nebo
číselného označování bylo upuštěno a třídy jsou nyní značeny

graficky jako kruh, trojúhelník a čtverec.

Parketové vlysy podle nové normy
Pro parketové vlysy nyní platí norma ČSN EN 13226, třídící
znak zůstal zachován stejný jako u normy, která byla novou

normou nahrazena, tedy 49 2130.
Tabulka 1 uvádí příklad třídění pro dub a buk u klasických

parketových vlysů.
Tabulka 1a: Třídění podle vzhledu pro duby (Quercus spp.)

dle ČSN EN 13226
Tabulka 1b: Třídění podle vzhledu pro buk lesní (Fagus

sylvatica) dle ČSN EN 13226
Podobným způsobem jsou pro hlavní dřeviny definovány
vzhledové třídy pro všechny výrobky (v jednotlivých
samostatných normách). Podle názoru odborníků Technické
normalizační komise 135, která český překlad připravila, se
jedná o požadavky "měkčí", méně přísné. Například pro
nejnáročnější třídu platí třídění srovnatelné s třídou II.
původní ČSN 49 2130. Znamená to tedy, že nyní budou muset
být nabízeny pouze "pestré" vzory parket? Rozhodně ne. Nové
normy definují také možnost vlastního třídění využitím
takzvané Volné třídy, kterou definuje výrobce na základě své
nabídky nebo požadavku zákazníka. Norma pouze stanovuje, jak
musí být tato třída popsána (i v zájmu výrobce, pro
předcházení reklamací). Například pro klasifikaci listnatých dřevin ve volné třídě se uvádějí u líce vlysu mezní hodnoty těchto znaků: zdravá běl, suky (zdravé, srostlé, shnilé), žluté zbarvení, výsušné trhliny, zárosty, blesková trhlina, pokřivení vláken, odklon vláken, zdravé jádro, barevné rozdíly (včetně tmavého jádra, červeného jádra apod.), stopy po prokládání, dřeňové paprsky, biotické znehodnocení. Ve skrytých částech vlysu jsou povoleny všechny znaky bez omezení velikosti nebo množství, pokud nesnižují pevnost nebo odolnost proti opotřebení dřevěné podlahy. V klasifikaci pro jehličnaté dřeviny se u líce vlysu uvádějí mezní hodnoty těchto znaků: zdravá běl, suky (zdravé, srostlé, shnilé), zárosty, smolníky, dřeň, výsušné trhliny, pronikající trhliny, blesková trhlina, odklon vláken, barevné rozdíly, stopy po prokládání, biotické znehodnocení. Ve skrytých částech vlysu jsou rovněž povoleny všechny znaky bez omezení velikosti nebo množství, pokud nesnižují pevnost nebo odolnost proti opotřebení dřevěné podlahy.

Je pravděpodobné, že vkus českého odběratele normy asi ve
velmi krátké době nezmění, ovšem pro vývoz jednotný systém

třídění znamená jistě usnadnění obchodních jednání.

Tvary a rozměry výrobků
V nejsledovanějších komoditách (vlysy, lamparkety
a mozaikové parkety) je jistě velmi pozitivním faktem, že
tvary a rozměry výrobků mohou zůstat prakticky totožné. Nově
jsou definovány jednotlivé rozměry jednotlivých
konstrukčních částí vlysů (označení jednotlivých částí je

patrné z obrázku).

Obrázek 1 a: příčný řez vlysem - varianta 1

Obrázek 1 b: příčný řez vlysem - varianta 2
Z tabulky 2 je zřejmé, že vlysy podle nových norem

odpovídají rozměrově dřívějším typům.

Tabulka 2: Jmenovité rozměry vlysů
Také výrobní tolerance zůstávají v podobném rozmezí jako
dříve. Porovnání nových a původních tolerancí základních

rozměrů je uvedeno v tabulce 3.
Tabulka 3: Porovnání tolerancí hlavních rozměrů vlysů dle

současné a zrušené normy

Vlhkost
Jednotlivé vlysy musí mít vlhkost v době první dodávky
výrobku v rozmezí 7 % až 11 %. Kaštanovník a borovice
přímořská musí mít vlhkost v době první dodávky výrobku

v rozmezí 7 % až 13 %.
Vlhkost se měří elektrickým vlhkoměrem v souladu s EN
13183-2. V případě neshody se vlhkost stanoví váhovou

metodou v souladu s EN 13183-1.

Dřeviny
Pro výrobu vlysů mohou být použity všechny dřeviny, jejichž
Brinellova tvrdost má minimální střední hodnotu 10 N/mm2.
Tvrdost se měří podle EN 1534. Norma uvádí poměrně obsáhlý
výčet dřevin vhodných pro výrobu vlysů, a to jak evropských,
tak exotických. Tento výčet je odvozen z normy EN 13556,
která stanovuje obchodní názvy dřevin v různých jazycích. Je
jistě potěšující, že i když v českých verzích norem pro
podlahoviny ještě nejsou české názvy uvedeny, překlad normy

EN 13556 se připravuje.

Jak normy získat?
Je samozřejmé, že z článku v časopise si můžete udělat pouze
hrubou představu o tom, co ta která norma stanovuje. Proto
vám doporučujeme nové normy zakoupit. (V době naší uzávěrky
byla česká verze v tisku.) Normy můžete koupit nebo objednat
ve specializovaných prodejnách (Praha ČSNI - Biskupský dvůr
5, Brno - Lidická ulice, Ostrava - Dům techniky Mariánské
náměstí) nebo snad nejjednodušeji prostřednictvím internetu
na www.csni.cz , kde si můžete vybrat i elektronickou formu ve
formátu pdf. V příští části se zaměříme na další výrobky,

jichž se změna norem dotýká.